Jizvy nebolí jen na duši

Je to něco, co známe všichni. Téměř každý z nás nějakou má. Přestože může působit nenápadně, ve své praxi často odhaluji jizvu jako zdroj problémů. Věděli jste, co je to aktivní jizva?

Jizva. Je to způsob, kterým se hojí tkáně našeho těla při poruše jejich integrity. Mohou být povrchové, uložené v hloubce (např. po natržení svalu) nebo prostupovat více vrstvami (kůže, podkoží, sval,...). Jizva je zcela fyziologická - normální, přirozená - její důležitou vlastností je malá pružnost oproti ostatním tkáním.

Aktivní jizva

Jizva, která táhne, bolí, bodá,..., zkrátka "o ní víte", je jizva aktivní a ta již fyziologická není. Podstatné je vědět, že aktivní může být i stará jizva. I po letech vám může způsobovat obtíže, které se vždy nemusí projevit přímo v místě jizvy. Typickým příkladem jsou jizvy v oblasti břišní stěny, způsobující bolest zad.

Jako u všech nemocí, je i u jizev nejlepší prevence vzniku aktivní jizvy. Pokud se na operaci teprve chystáte, můžete absolvovat instruktáž a být tak "o krok napřed". Pokud jste krátce po operaci, je vhodné nechat si jizvu zkontrolovat a začít s ní co nejdříve pracovat. Obecně, pokud se jizva dobře hojí, můžete začít ihned po vyndání stehů. Pracuje se vždy na sucho, bez použití krému - jinak by vám ruce po jizvě klouzaly a práce s ní by nebyla možná.

Péče o jizvu

Terapie sama o sobě nemusí být dlouhá - záleží samozřejmě na délce a stavu jizvy, zpravidla vám však zabere jen několik minut denně. Péči o jizvu je nutné věnovat se denně (lze i několikrát za den), po manuálním ošetření pak jizvu promazat. Použít můžete váš oblíbený krém, využít mastičky podporující hojení (měsíčková, heřmánková,...), někdo využívá i nesolené sádlo. Výborná je také modrá indulona. Je vhodné, aby mastička či krém byly mastnější - pokud nejsou, o to častěji byste měli jizvu mazat.

Pokud se jizva nehojí optimálně, tj. rána se otevírá, hnisá, apod., pracuje se s jizvou po jejím zahojení (u dlouhých jizev můžete pracovat už se zhojenou částí). O to intenzivněji byste se potom jizvě měli věnovat, neboť místa zhoršeného nebo komplikovaného hojení jsou často místy srůstů tkání a také zdrojem obtíží.

Pracovat by se mělo s každou jizvou - na její délce nezáleží. Dlouhé jizvy mají tu výhodu, že jsou zpravidla šity "po vrstvách", mají tedy o něco menší pravděpodobnost vzniku srůstů. Naopak jizvy po laparoskopických operacích nebo např. po drénu se šijí jedním, dvěma stehy napříč všemi vrstvami. U těchto jizev pak může vznikat problém v hloubce a mimo oblast jizvy na povrchu.

Pokud už máte starší jizvu, u které se zjistí, že působí problémy, pracuje se s ní úplně stejně. Jen promašťování krémy už u ní nemá takový význam.

Co se stane, když s jizvou nebudu pracovat?

Nemusí se stát vůbec nic. Anebo může dojít ke zvýšení citlivosti nebo bolestivosti jizvy, jejího okolí, v hloubce pod ní, může dojít ke vzniku přenesené bolesti - jizva a stažení tkáně kolem ní způsobí bolesti v jiné, zdánlivě nesouvisející části těla. Může dojít k omezení rozsahu pohybu, snížení svalové síly,... Jak jsme si již řekli, tyto obtíže nemusí časem odeznít, naopak mohou přetrvávat nebo se i stupňovat.

Nikdy není pozdě začít s aktivní jizvou pracovat.

Spolupráce s fyzioterapeutem

Péče o jizvu by měla být nedílnou součástí pooperační péče. Bohužel se často této problematice nevěnuje dostatečná pozornost. Přitom i dobře zhojená - fyziologická - jizva rozhoduje o tom, že operace byla úspěšná ve smyslu odstranění bolesti a zlepšení kvality života.

Návštěva v ambulanci

Při návštěvě v ambulanci se vás fyzioterapeut vyptá na vaše případné obtíže spojené s jizvou. Poté jizvu i její okolí manuálně vyšetří a ukáže vám, jak s ní pracovat. Vše si sami vyzkoušíte, abyste měli jistotu, že pracujete správně. U jizev na špatně dostupných místech (zadní strana těla) je dobré zainstruovat člena rodiny, který bude terapii provádět. Při následné terapii fyzioterapeut jizvu znovu zkontroluje a také zodpoví vaše dotazy.

Mgr. Martina Kotýnková